Jelikož nejsme zimní medvědi (nejsme nabručení) a na zimu neuléháme k zimnímu spánku, rozhodli jsme se podniknout prví antimotorkářsky zaměřený zimní sraz. S touto geniální myšlenkou přišel organizátor celé akce Mikušák (do budoucna snad už konečně jen Mik). Tomuto sněžnému muži se podařilo vybojovat termín na prodloužený víkend v Krkonoších (13-15.1.2006).

obr.1 Panorámata :)

Naše motorkářské doupě bylo umístěno v Horních Lysečinách. Místní domorodci říkají tomuto doupěti chata Gumovka. Doupě je na velmi strategickém místě ve strmém kopci, na který by se vyšplhal tak maximálně sněžný skútr, který byl před naším příjezdem raději z nezjištných důvodů prodán. Polehčující okolností ovšem byla Lysečinská bouda, kde byla možnost  občerstviti se. Na chajdu to bylo z parkoviště v Horních Albeřicích cca 4km pěšky (někteří maníci na běžkách) s 200m převýšením. Příjezd na místo konání byl naplánován na třísměnný. První dvě skupiny dorazili již v pátek a třetí až v sobotu. První (nejdříve přijíždějící skupinou) byla tlupa ve složení-Mikušák, Bára, Godzi, Eva, Pan správce a dvě nejmenované ženy (nemohu si vzpomenout na jména). Druhou skupinu tvořili-Sejráč, Ája, Špáťas a Špáťaska. Třetí velmi početnou skupinu čítajcí  celého jednoho člena tvořil Oldin. Tomu se někteří dobrovolníci vypravili dokonce na pomoc. Docela vtipné mi přišlo i to, že skupina druhá dorazila na Lyšeckou boudu dříve než-li skupinka první (ta se zasekla v pohostinství u parkoviště). Ubytování na chatě mi přišlo velmi solidní až luxusní. Také ještě aby né-teplá voda, příjemně vyhřáté pokoje, splachovací WC, sprcha, milí pan správce atd. Z pátka na sobotu se nic zvláštního nedělo, někteří si povídali a jiní nejmenovaní členové se trošku zmazali (teď nevím jestli je tam s nebo z, ale jelikož je to změna stavu tak asi z). V sobotu dorazil námi dlouho očekávaný Oldin, který nám dokázal, že i po 25-ti leté pauze má běžkování stále v malíku a stále bravůrně ovládá akrobatické kousky. Teď jsem si tak vzpomněl, že jeden z členů přišel také k újmě na majetku, poté co se mu podařilo z běžného běžkařského setu, čítajcího 4věci(2x lyže+2x hůlky) udělat set 5-ti položkový(3x lyže+2x hůlky). V sobotu odpoledne se někteří vypravili na tůru po hřebenech s nádherným výhledem na překrásná panoramata a jiní se učili, pekáčovali a nalévali se na Lyšecké boudě. Večer ze soboty na neděli byl, řekl bych oproti tomu předchozímu velmi klidným. V neděli ráno někteří dobrovolníci poklidili společenské prostory (budiž pochváleni) a akce byla rozpuštěna. Skupinka druhá razila oproti první a třetí skupině co nejrychleji domů. Ostatní spojili příjemné s užitečným a zastavili se u Godziho na šálek horkého čaje a testovacích jízdách na jeho novém stroji. Na závěr musím konstatovat, že se celá akce velmi vydařila a budiž za její organizaci Mikušák pochválen.


        Nej:

• Nejnemotornější běžkař: Godzi (zlomil běžku)

• Nejvzdálenější účastníci akce: Skupina jedna (Praha)

• Pád s největším potleskem: Oldin (cílový dojezd k chatě)

• Nejopilejší aktéři: (no comment)

• Nejzávislejší člen: Bára (jela si pro chipsy 14km na běžkách)

• Nejkrásnější tvary měl: pařez (kdo tam byl, ví o co jde)

P.S.: Spousty fotek z této vydařené akce můžete najít v galerce.



 

Špaťas